|
|
Vypořádání SJM v pozůstalostním řízení
Otradovcová, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti Cílem této diplomové práce s názvem "Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti" je popsat a zanalyzovat normy upravující vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti a popsat současnou právní úpravu, včetně konfrontace některých názorů v doktríně. První kapitola obsahuje samotné vymezení pojmu společného jmění manželů, druhá kapitola je historickým exkurzem od obecného zákoníku občanského až po současnost, kdy jsou popsány jak možnosti majetkového uspořádání manželů, tak následné vypořádání tohoto společenství. Třetí kapitola popisuje procesní postup v řízení o pozůstalosti, kdy dochází k vypořádání společného jmění manželů a rovněž se zabývá ochranou pozůstalého manžela v případě různých projevů vůle zůstavitele, které směřují k vypořádání jeho majetku, který zanechal. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé způsoby vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti, tj. dohodu pozůstalého manžela a dědiců nebo soudní rozhodnutí a též se zabývá situací zaniklého, avšak nevypořádaného SJM. Stručná pátá kapitola pojednává o situaci registrovaných partnerů. V závěru práce je provedena komparace s francouzskou právní úpravou, nejprve jsou popsány varianty možného majetkového uspořádání mezi manželi a následně postup v řízení o pozůstalosti. Je rovněž upozorněno na...
|
|
|
Laesio enormis
Jirman, Daniel ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
LAESIO ENORMIS Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá institutem Laesio enormis, též nazývaném jako neúměrné zkrácení, který se s účinností nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po mnoha letech vrátil do českého právního řádu. Problematika neúměrného zkracování v současné době, kdy trh ovládají silné komerční nástroje a navíc aktuálně dochází v zásadě k nekontrolovanému nárůstu cen, odůvodňovanému různými vnějšími vlivy, nabývá na významu. Právě z tohoto důvodu si tato práce kladla za cíl podrobněji analyzovat uvedený institut chránící zkrácenou smluvní stranu, který prolamuje jednu ze základních zásad občanského smluvního práva, jakou je autonomie vůle. Cílem práce bylo také vysvětlit původ tohoto institutu a jeho vývoj, se kterým bylo nutné pozorovat samotný rozvoj filozofického myšlení ve vztahu k chápání spravedlivé ceny, která je při aplikaci institutu laesio enormis zcela stěžejní. Pro porozumění platné úpravy uvedeného institutu v českém právním řádu diplomová práce analyzuje jednotlivé prameny upravující tento institut, které nalezneme především v okolních evropských státech. Podstatné také bylo vymezit neúměrné zkrácení ve vztahu k jiným institutům prolamujícím zásadu autonomie vůle, jako například ochranou dobrých mravů, ochranou jednání v omylu, a především ochranou před lichevním jednáním a...
|
|
|
Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností
Szmuda, Jozef ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Beran, Karel (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Název, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Kogentnost a dispozitivnost nového práva obchodních společností Abstrakt Disertační práce vychází ze základní premisy, že stěžejní zásadou soukromého práva je autonomie vůle, právo obchodních společností nevyjímaje. Proto pokud má být předmětem zkoumání kogentnost a dispozitivnost práva obchodních společností, musí být zkoumáno to, jakým způsobem se v právu obchodních společností projevuje autonomie vůle a jak je omezována. Veškerá omezení autonomie vůle disponovat se svým soukromoprávním vztahem jsou realizována prostřednictvím určitých limitů, stanovujících hranice, které subjekty právního vztahu nemůžou svým jednáním překročit. V práci je proto provedena kategorizace druhů omezení autonomie vůle a limitů, skrze které se druhy omezení autonomie vůle v právu obchodních společností realizují. Zkoumání limitů autonomie vůle vede v práci k dílčímu závěru, že všechny jejich kategorie lze podřadit pod obecný požadavek, aby právní jednání bylo v souladu se smyslem a účelem zákona. Smysl a účel právní normy proto lze považovat za základní kritérium pro identifikaci právní normy jakožto kogentní nebo dispozitivní. Nutno však zdůraznit, že autonomii vůle neomezují jen kogentní normy, ale i normy dispozitivní. Limity autonomie vůle se neprojevují pouze ve formě...
|
host ::
RSS.